V naší civilizaci je telepatie a představivost, vládnoucí nad během událostí, majetkem nemnohých, ale pojmový aparát, možnost rozvoje osobní kultury myšlení a řeči, tím disponují všichni. A ačkoliv jako prostředky předávání informace jsou mnohokrát slabší než představivost a telepatie, mají ten klad, že oddělují představivost jednoho člověka od představivosti ostatních a od egregorů. A to pomáhá tomu, aby se lidé učili modelovat mnohovariantní běh událostí vně procesu vlivu algoritmiky egregorů a jejich představivosti na běh událostí v životě; a aby, teprve po vědomé volbě nejlepší varianty z jejich úhlu pohledu, zapojovali svou představivost do řízení běhu událostí, aby je přivedli k životu. Tím se podle názoru ruských odstraňuje bezalternativnost následování běhu života za nesprávnou představivostí, a lidé, kteří přehodnotí svou mravnost, pomáhají nasměrovat civilizaci v matrici Božího předurčení blíže k objektivní spravedlivosti.

— Někde už jsem podobné úvahy slyšel, — řekl nahlas Holmes, — Ano jistě, ve Španělsku od pana Verova. Neznáte ho náhodou, Grišo?

— Ne, pane Holmesi, pana Verova neznám. Dnes se v Rusku vydává hodně všelijaké literatury o historii Atlantidy a ta informace existuje v různých zdrojích. Hlavní je v něčem jiném: ačkoliv pojmový aparát v současné civilizaci rozvinutý je, a na jeho základě probíhá modelování v různých oblastech vědy, nikde nenajdete popis pojmu jako kategorie myšlení. Co je to „pojem“? — o tom nedává představy žádný článek žádné encyklopedie: je v nich mnoho různých termínů, ale vše to neposkytuje jediné chápání.

A v tom je pro současnou civilizaci ohromné nebezpečí. Pokud by situace byla jiná, pak by biblická civilizace nezrodila ani jaderné, ani vodíkové bomby. Možná, že by ani nebyly jaderné elektrárny, a lidstvo mohlo dosáhnout na alternativní zdroje elektrické energie. V současném Rusku jsou lidé, kteří si ten problém uvědomili jako největší nebezpečí lidstvu a už ho vyřešili. Na vzpomínaných stránkách dotu.ru je řada prací, zasvěcených této problematice, stačí když uvedu jen jednu z nich: „O imitačně-provokační činnosti“. V ní je speciální kapitola, která se nazývá „O pojmech, chápání světa a vzájemném chápání“.

Co se týká besedy ruských se Svámím, mohu říct jen o svém pozorování jejich dialogu. Byl to velmi zajímavý dialog, ale ne slovy, ale očima. To znamená, rozhovor probíhal na dvou úrovních: na první, zjevné, šla řeč o obyčejných věcech. Dvěma z nich Svámí celkem podrobně vyprávěl o jejich životě, různých domácích starostech, práci, problémech a jak se potom přiznali, vše odpovídalo skutečnosti. Ale když o svém životě chtěl hovořit třetí, Svámí odpověděl, že pro něj to není důležité, že on by se měl zabývat těmi věcmi, kterými se zabývá veškerý svůj čas. Dále řekl, že záležitost je to velmi důležitá a prosil ty dva být nápomocní třetímu a slíbil při tom být stále nablízku. Jindy se Svámí na minutu odmlčel a soustředěně hleděl do očí třetímu, který mu odpovídal stejně. Když jsem vyšli z chrámu, zeptal jsem se ho, co mohlo znamenat jejich význačné mlčení? Odpověděl:

„Mluvili jsme spolu ne jazykem, ale očima. Ve vizuálních obrazech je možné předat mnohem více informací než slovy, a i času je na to třeba mnohem méně. Libovolný obraz v muzeu je možné prohlédnout a zapamatovat si během minuty, ale při pokusu předat slovy obsah nestačí ani hodina. Předával jsem mu v obrazech to, co znám sám; on mi také něco předal na úrovni obrazů. Ale to, co řekl on mě, my i tak dávno známe, ale to, co jsme přivezli my jemu – bylo pro něj naprosto nové. Může to změnit mnohé z toho, co dnes probíhá v Indii a ve světě,  protože Sai Baba, a přesněji s pomocí Sai Baby zde, v Puttaparti někdo formuje novou celosvětovou relígii, která by do sebe zahrnula všechno nejlepší, co je ve věroučeních jiných relígií, ale nikdy se nevzdá toho nejhoršího, co je ve všech relígiích – ateismu, který je naprosto nutnou podmínkou stability davově-“elitární“ společnosti. Jsem přesvědčen, Grišo, že Sai Baba je dobrý člověk a že upřímně chce pro lidi dobro. Ale on sám je zajatcem tohoto ašrámu, chrámu, a hlavně zajatcem toho dávného egregoru, s jehož pomocí se zabezpečuje stabilita davově-“elitární“ pyramidy indické společnosti. Souhlasíte, Grišo, že podporovat exaltovaný stav davu každý den během mnohých desetiletí je skutečně velmi namáhavé. „Je těžké být bohem“ - tak zdá se mi nazval ten proces tandem bratří-fantastů Strugackých. Ale já bych k tomu dodal: pokud neznáš, kdo a ve jménu jakých cílů ti určil roli předstírat na zemi boha.“

Griša zakončil svou řeč a na okamžik se odmlčel, přemýšleje, zda to téma prodloužit nebo přejít k problémům, týkajících se bezprostředně jeho života v Indii.

— Tehdy jsem sám byl na vážkách, to jest nemohl jsem se konečně rozhodnout, jestli zůstat tady nebo odjet. Ze začátku mě hosté z Petrohradu zvali k návratu do Ruska, ale  poté, co jsem se s nimi podělil o své dojmy o podstatě probíhajícího zdejšího dění, měli za to, že bych měl radši zůstat v ašrámu, protože nehledě na všeobecné uctívání, z jejich úhlu pohledu Svámí vypadá velmi osamělý, a možná bude brzy potřebovat pomoc blízkého člověka. Já skutečně cítím ke Svámímu city vřelejší, než dokonce k vlastním rodičům.

Griša se znova odmlčel a podíval se na Holmese nevidoucíma očima, jakoby chtěl vyvolat obraz Sai Baby.

— A co za otázky pokládali Rusové, na které Sai Baba nechtěl odpovídat v přítomnosti žen?

— Chtěli se zeptat, kdo je skutečný viník tragédie atomové ponorky Kursk, která otřásla světem 12. srpna 2000, protože jim řekli, že Svámí to může dokonce ukázat, vytvořit něco ve smyslu virtuální televize. Ale během besedy se té myšlenky zřekli. Možná proto, že na jejich otázky o stavbě světa odpověděl velmi neurčitě. Mají na toto téma velmi propracovanou teorii, která byla podle jejich mínění známá žrecům antického Egypta a Indie. Možná se pokoušeli prověřit svou teorii, ale mně objasnili, že dokonce pokud Sai Baba o ní ví, slovy ji nevyloží, navíc v cizím anglickém jazyce, jednoduše toho není schopen. Možná, že ten systém předávání znalostí je takovým způsobem ochráněn před průnikem cizích. Já mohu jen dosvědčit to, že ke konci besedy byl zájem Svámího o ně mnohem vyšší, než jejich zájem o něj. Ano, a na rozloučenou Svámí řekl, že ruští pomohou Indii probudit se a Indie půjde za Ruskem.

— A co rusové říkali ohledně „pikniků“?

— Objasnili mi, že problém není v tom, co je na nich nakresleno, ale v mravnosti těch, kdo vykládá obrázky-symboly „pikniků“. Postupně mi začalo docházet, že v případě s potopením ponorky Kursk, která byla podle jejich mínění zničena torpédovým útokem z americké ponorky, je zneklidňuje ani ne tak samotný fakt zákeřnosti, jako to, že něčí bezmyšlenkovitá akce nebo automatismus při plnění služebních povinností postavil svět na hranu jaderné války. Podle jejich názoru, v současných podmínkách nemá žádná země na světě, včetně USA, právo rozpoutat jadernou válku, která by znamenala zánik celé civilizace. Proto si byli jistí, že Spojené státy čeká trest přesahující jejich představivost. A ten trest je nějakým způsobem zakódován v třetím „pikniku“. Přirozeně, když jsem se dozvěděl o událostech „černého úterý“ a o času útoku na první z věží WTC, vrátil jsem se bezděky k obrázkům třetího pikniku. Kromě toho, indičtí analytici jako jedni z prvních obrátili pozornost na symboliku čísla 11, spojeného s letadly-kamikadze. A co můžete říct vy, pane Holmesi, ohledně katastrof v New Yorku a Washingtonu?

— Zatím jen to, že „pikniky“ mě podivným způsobem pronásledují po celém světě. Ačkoliv, nechci skrývat, že se jimi skutečně zabývám a sebral jsem mnoho zajímavých materiálů, které dle mého názoru mají k objasnění záhady bezprostřední vztah.

Holmes krátce pověděl o setkáních ve Švýcarsku, Španělsku a Egyptě, načež přešel k Indii.

— Minulý rok počátkem října tisk mnoho psal o návštěvě Indie prezidentem Ruska Putinem. Co myslíte, byl zde u Sai Baby?