—   Přiznávám se že jsem vinen, paní Hudsonová, ale téma bylo natolik úchvatné, že jsem úplně přestal vnímat čas. Posuzovali jsme s Holmesem napadení teroristů na New York 11. září 2001.

— Co je to za nesmysl? Kdy to bylo? Víte vy, kolikátého dnes je? Když se zamyslíte, jedni spekulanti zbořili nějaké mrakodrapy a přinesli v oběť jiné spekulanty, aby na tom udělali nějaký kšeft: má smysl kvůli tomu ztěžovat si život a vynechat ranní procházku?

S údivem jsme se s Holmesem podívali na sebe navzájem a rozesmáli se... pokud nechat stranou detaily, pak stará žena měla z velké části pravdu.

— Mimochodem, Watsone, a skutečně, kolikátého je dnes?

— 14. října, pokud se nepletu Holmesi. Začali jsme zkoumat „pikniky“ 22. září a dnes je 22. den našeho nového díla...

— A 33. den po 11. září, — navázal Holmes, — ale soudě podle dne měsíce, konáme v rytmice blahé puškinské matrice „Pikové dámy“, — načež se ozval jeho hlasitý smích. Hotovo, Watsone, spojte ty dva soubory do jednoho společného, doplňte co budete považovat za nutné a pošlete disketu do Ruska Pčelovodovi na zde uvedenou adresu. Možná i my budeme něčím nápomocní v realizaci nové koncepce ve světě.

A nyní pojďte, projdeme se. Život je překrásný a udivujícím způsobem jde dál!...