2. Objekt agrese a instrument agrese

Rusko – stát mnohonárodnostní Ruské civilizace.

Nástroj agrese – Západ a prozápadní sociální vrstvy v Rusku, a také -  extremistické pseudoislámské síly jak na území Ruska, tak i jinde na světě.

Příčina agrese

Civilizační ideál společnosti, ve které všichni žijí pod vládou diktatury svědomí.

Cíle agrese

V měkké variantě – rozdělení na množství suverénních států podle etnického příznaku a v souladu s hranicemi hospodářských komplexů, předaných pod správu TNK, a „eurointegrace“ všeho toho s následným vybudováním nové kultury na základě zavedení „obecných lidských hodnot“ a koncepce „konvergence“.

V tvrdé variantě – genocida a kolonizace imigranty s následnou realizací koncepce „konvergence“ na nové etnické bázi.

Realita je taková, že měkkou variantu se během perestrojky a reforem 90. let realizovat nepodařilo, v důsledku čehož je na řadě pokus realizace tvrdé varianty. Počátek toho pokusu je majdan na Ukrajině a změna režimu v roce 2014 a zavedení sankcí proti Rusku, motivovaných jeho pozicí v maloruské otázce a ohledně Krymu.

3. Objekt agrese a instrument agrese

Muslimská regionální civilizace.

Nástroj agrese – regionální civilizace Západu, Rusko, Čína, Japonsko.

Příčina agrese

1. Charakteristika lichvy v Koránu jako formy satanismu, což vylučuje plnohodnotnou integraci muslimského regionu planety do biblického projektu globalizace.

2. Koránická nabídka lidem žít ve společnosti bez panování jedněch nad druhými na základě dialogu každého z nich s Bohem, což je jen jiná formulace ideálů Ruské mnohonárodnostní civilizace – život pod vládou diktatury svědomí.

Cíle agrese

Měkká varianta – dekoránizace kultury, podobná denacifikaci Německa po druhé světové válce (pokusy realizovat ji byly v Turecku v době Ataturka a nyní se dějí v Íránu a Iráku).

Tvrdá varianta – genocida. Scénář vytvoření Chalifátu, pretendujícího stát se celosvětovým, s jeho následným zničením (podmíněným neschopností pod nadvládou šariátu překonat technologickou závislost na Západu), následná dekoránizace kultury a zničení „muslimských fanatiků“

[15]

.

Do tabulky není zahrnuta řada zemí. Příčina je v tom, že:

•  K Indii, Číně, Japonsku nemají organizátoři globální války zvláštní výhrady, protože modifikace védické kultury tam panující podporují vnitrosociální hierarchii osobností a vylučují tím samým ze života společnosti diktaturu svědomí, zavazujíce lidi k disciplíně na základě korporativní etiky v rámci hierarchie osobností.

•  Afrika je hlavním způsobem rezervoár "etnografického materiálu" pro realizaci budoucích politických projektů po vyčištění území poražených nepřátel při tvrdé variantě.

•  Latinská Amerika (vše na jih od USA) je pod ideovou nadvládou Západu v té či oné ideologické formě (3. priorita zobecněných prostředků řízení) a nějaké vlastní civilizační ideály neohlašuje, a ideály předkolumbovských dob si nepamatuje, nebo nejsou použitelné v nynějších podmínkách a blízké perspektivě. Vlastní projekt globalizace nemá: ačkoliv odmítá západní model života, nihilismus není tvořivá síla a jen destruktivní, což zabezpečuje zapojení Latinské Ameriky v řešení úkolů vykořenění v globálním měřítku buržoazního liberalismu.

Vzájemné výhrady regionálních civilizací a k nim patřících států pramení z odlišnosti ideálů a jim odpovídajících zájmů, jejichž určitá část se uměle fabrikuje, včetně zvenku, kvůli dosažení těch či oněch cílů v oddělených válkách této globální války.

Celkově je to podobné na „mnohostranné šachy“ (na velké desce-mnohoúhelníku, při počtu hráčů a barev figur více než dvou: na fotografii je jedna z variant, trojstranné šachy), ve kterých každým hráčem, jakoby vedoucím výlučně svou hru, manipuluje organizátor hry jako celku, o jehož existenci hráči nemají podezření (což je jeden z výsledků manipulace jimi v minulosti).

5. Rusko

Rusko svévolně (a také vedením Shora) vyšlo ze systému manipulace „hráčů“ na té měnící se „šachové desce“, což se projevilo v ohlášení a rozšíření ve společnosti (včetně za hranicemi Ruska) Koncepce sociální bezpečnosti.

Z jedné strany je to jeho přestupek před organizátory globální hry-války, a z druhé strany je to jeho podstata a předpoklad poskytnutí mu protivníky nepřekonatelné podpory Shora. Ale i při podpoře Shora vést svou globální válku proti té globální válce, realizujíce Ruský projekt globalizace, je na nás samých: Bůh za nás nebude dělat to, co můžeme a máme povinnost udělat sami.

Vítězství přijde jako výsledek realizace tvůrčího potenciálu všech, i především nynějších dětí, mládeže a budoucích pokolení, a pro to všichni mají mít jasné představy o těch jevech, které stojí za textem oddílu 3.2, a umět to vědění využívat v životě. To se týká jak odražení a absorbování agrese na úrovních 1 – 5 priority zobecněných prostředků řízení / vedení války, tak i profylaxe „informačních válek“ (organizaci „majdanů“ z místních idiotů a využívání jejich následků; vnitřního „ideového“ a nájemného terorismu atd.) a činnosti TNK a jimi najímaných soukromých armád na území Ruska.

V aspektu profylaxe agrese proti Rusku na úrovni 6. priority zobecněných prostředků řízení / vedení války, je třeba dosáhnout globálního vedení ve vědecko-technickém pokroku. To vyžaduje masovou realizaci v předělně krátké době vědecko-implementačních cyklů, startujících v Rusku, a také i završení u nás vědecko-implementačních cyklů, které mají kořeny v zahraničí.

Projekty typu „Skolkovo“ atd. úkol dosažení vedení ve vědecko-technickém pokroku řešit nemohou, protože jejich iniciátoři nevědí, co je to vědecko-implementační cyklus a jak zabezpečit jejich masovou realizaci v krátké době. V důsledku toho takové projekty nepředpokládají záměrnou změnu kultury tak, aby se vědecko-implementační cykly rychle a bez překážek realizovaly „samo sebou“: to vyžaduje modifikaci kultury, chápanou jako informačně-algoritmický systém. Vzestup na úroveň lídra vědecko-technického pokroku je možný jen při splnění třech podmínek:

•  všeobecné poznávatelně-metodologické gramotnosti, tj. každý absolvent školy a tím spíše univerzity má znát, jak pracuje psychika člověka v procesu vypracovávání nového vědění, a na tom základě rozvíjet svou osobní poznávatelně-tvůrčí kulturu;

•  všeobecné gramotnosti v otázkách řízení, protože život civilizace je založen na kolektivní práci, a jí je třeba řídit a podporovat v kolektivní pracovní činnosti různorodé procesy samořízení, kterých se účastní tak či onak všichni;

•  mravně-etické stejnorodosti společnosti, ve které je diktatura svědomí normou života.

Ta země, která jako první dosáhne všeobecné poznávatelně-metodologické a manažerské gramotnosti (tj. gramotnosti v otázkách řízení v širokém smyslu) pod vládou diktatury svědomí, je odsouzena stát se vůdcem civilizačního rozvoje lidstva.

A ačkoliv VP SSSR je proti kampaním a formálnosti, přesto v podmínkách ve světě a v zemi zformovaných okolností, Rusko potřebuje státní program ohledně likvidace metodologické negramotnosti a negramotnosti v otázkách řízení, na způsob toho programu, který byl uskutečněn v 20.-30. letech 20. století ve vztahu k neschopnosti většiny obyvatel číst a psát. Právě splnění toho programu zabezpečilo vítězství ve 2. světové válce a vyvedlo SSSR na úroveň „supervelmoci č.2“. Tento status byl ztracen v letech 1985 – 1991 právě v důsledku neřešení problémů zabezpečení všeobecné poznávatelně-metodologické gramotnosti a gramotnosti v otázkách řízení v po-stalinské době, v důsledku čehož SSSR, jsa zcela dostatečně (na tu dobu) vybaven na úrovni 6. priority zobecněných prostředků řízení / vedení války, a maje ekonomiku, vcházející do první desítky ohledně výroby na hlavu drtivé většiny životně a sociálně významné produkce (4. priorita zobecněných  prostředků řízení), byl poražen Západem prostředky řízení / vedení války na vyšších prioritách (4. a vyšší).