V tom jevu (zánik Britské říše) je určité varování nové, Americké říši, vybudované na principech odlišných od principů budování Britské koloniální říše. Podstata varování: buržoazní liberalismus v libovolné podobě musí být ukončen, načež musí následovat přeformátování světa. Kredit důvěry na „Pax Americana“ byl nepsaně vydán už za Roosevelta na politiku realizace konvergence dvou systémů, avšak USA ho neospravedlnily a budou potrestány, jako byla potrestána i Britská říše.

Perspektivy dalšího přeformátování světa na principech konvergence dvou systémů zbortili buržoazní liberálové: prezident USA F.D.Roosevelt, který směřoval k dlouhodobé spolupráci se SSSR, s cílem zdokonalování obou společností a zlepšení života všeho lidstva, byl zavražděn, a liberál-fašista W.Churchill pronesl „Fultonskou řeč“, která znamenala počátek „studené války“ sociálních systémů, založených na idejích buržoazního liberalismu a marxismu-leninismu.

V dovršení všeho Stalin půl roku před svým zavražděním vynesl smrtelný ortel marxismu: v práci „Ekonomické problémy socialismu v SSSR“ přímo poukázal na metrologickou nesoudržnost (tj. nevědeckost) marxistické politické ekonomie. A protože ta byla představována společnosti jako produkt metodologie poznání dialektického materialismu (1. priorita zobecněných prostředků řízení), pak tím samým Stalin zároveň vynesl i smrtelný ortel dialektickému materialismu a marxismu celkově.

Aby to nikdo nepochopil, a SSSR jako stát směřující od fiktivní k reálné svobodě a demokracii, padl, bylo ideové dědictví Stalina odstraněno v SSSR z obecného dosahu ve všech knihovnách a přestalo být studováno ve vzdělávacím systému, zatímco v USA bylo dokončeno vydání jeho sebraných spisů, a ty byly studovány „sovětology“ pro to, aby USA mohly efektivněji škodit SSSR a se znalostí věci ho přivést ke krachu.

Ve výsledku se marxismus nemohl stát ideologií celosvětového státu, nemohl potlačit závody ve spotřebě beze smyslu a vykořenit buržoazní liberalismus, v důsledku čehož problém vyostření biosférně-socialní ekologické krize zůstal neřešený i počátkem 21. století. Ale globální nadstátní a nadnárodní moc se nevzdala řešení toho problému a pokračuje v jeho řešení, ale už jinými prostředky, o čemž bude řeč dále.

Marxismus je nástroj-pokus řešení toho problému sociokulturními prostředky (operování objektivními zákonitostmi bytí lidské společnosti 4. a 5. kategorie). Pokud to operování nedovolilo zakulisním vládcům globální politiky dosáhnout cíle vykořenění buržoazního liberalismu, co jim zbývá za možnosti? – jen aktivovat mocnější likvidační faktory. Těmi je aktivizace biologických zákonitostí (1. a 2. kategorie) a také etických (3. kategorie) ve směru, vedoucím k biologické degradaci společností nositelů pro ně nepřijatelné buržoazně-liberální kultury.

Biologické vymření nositelů nepřijatelné kultury má očistit území od původních obyvatel, což dovolí přemístit na jejich místo kulturně odlišné obyvatelstvo z jiných oblastí planety, a následně na jeho základě vytvořit sociální systém s jinou kulturou, která bude odpovídat cílům kurátorů globální války proti lidstvu

[13]

. Právě v důsledku úspěšného použití této technologie je Evropa vůbec ne náhodně zaplavena uprchlíky z Afriky a Asie, a podíl původních obyvatel se progresivně zmenšuje, protože přišelci se rozmnožují rychleji. Závěrečná etapa projektu „de-evropeizace“ Evropy (a následně i severní Ameriky) je odmodelována v sociálním experimentu „Odtržení Kosovského kraje od Srbska“.

Právě z tohoto důvodu byla s cílem realizace této politické technologie ve všech státech, kde vládne ideologie buržoazního liberalismu (3. priorita zobecněných prostředků řízení), provedena transformace morálně-etických sociokulturních norem buržoazního liberalismu:

•  pokud na úsvitu kapitalismu byl buržoazní liberalismus svým způsobem morální (kult rodiny, odmítání rozvratu a sexuálních úchylek, pracovní etika a kult práce, umělecká tvorba je realistická),

•  pak počátkem 60. let 20. století ve všech státech Západu nastartovala demoralizace buržoazního liberalismu, což se projevilo v demontáži institutu rodiny, pozvednutí sexuálních úchylek a narkotik do stavu sociokulturní normy atd. (hippies, sexuální revoluce, rocková „hudba“, pseudoumělecká tvorba, vyrábění „lumpenu“ pomocí programů sociální pomoci atd.) a našla své sociálně filozofické vyjádření v nyní fungující západní „koncepci lidských práv“ a jejím právním zabezpečení.

Po krachu SSSR se ta demoralizace začala zavádět i v postsovětských státech, především v Rusku a na Ukrajině, protože civilizační ideály Rusi jsou stejně jako dříve nepřijatelné pro zákulisní majitele Západu, tím více po „stalinských zločinech“

[14]

.

U nás se koncepce demoralizace obyvatelstva pod záminkou šíření západní „koncepce lidských práv“ do „zaostalého“ Ruska doplňuje propagandou alkoholického způsobu života jako údajně neodstranitelné a fundamentální komponenty Ruské kultury a teze „dokud země pije, je neporazitelná“. Aktivisté a lokální kurátoři procesu demoralizace – mravního rozpadu společnosti – jsou přívrženci idejí buržoazního liberalismu, aktivní v sféře politiky, médií, sféře umění, ve vzdělávacím systému.

Takové jsou k tomuto okamžiku závěry boje kurátorů buržoazního liberalismu se směřováním národů Rusi ke kultuře lidskosti. Na jejich základě je možné udělat určité závěry.

Pokud budeme z pozic DVTR zkoumat historii nynější globální civilizace, vyvstane tato jako globální válka za zabránění lidem stát se Lidmi, která probíhá ve formě realizace biblického projektu globalizace, jehož nositelem a uskutečňovatelem  je regionální civilizace, pojmenovaná Západ. Kurátoři té války – kurátoři biblického projektu globalizace – své vlastní zdroje nemají, proto vedou války na základě principu „rozděl a panuj“:

•  využívaje zdroje regionálních civilizací planety a kulturně odlišných společností ve svých cílech na základě principu "každý v míře svého chápání pracuje na sebe, a v míře nechápání na ty, kdo chápou více";

•  využívaje odlišnosti civilizačních ideálů;

•  formuje (skrz cílevědomou modifikaci kultury) aktuální politické zájmy sociálních skupin a států;

•  a spouštěje procesy samořízení lokálních a světových válek v automatickém režimu, který je možný z jejich strany regulovat v určitých cílech skrz veřejné instituty různého druhu a společenské (včetně mezinárodních) otevřené a tajné organizace.

V současnosti jsou aktivní následující fronty jimi organizované globální války, charakterizované v tabulce níže:

1. Objekt agrese a instrument agrese

Regionální civilizace Západu, založená na idejích buržoazního liberalismu a její  lídr-stát – USA.

V minulosti instrumentem agrese vystupoval SSSR, nyní Rusko, a také muslimská regionální civilizace, Čína a Japonsko.

Příčina agrese

Závody nesmyslné spotřeby jako generátor biosférně-sociální ekologické globální krize, která je generátorem katastrofy nynější biosféry.

Cíle agrese

V měkké variantě – modifikace kultury na základě myšlenek koncepce „konvergence“, ve výsledku čehož má vzniknout nějaká společnost, obsahující hodnoty marxistického pseudosocialismu a buržoazní demokracie, ale osvobozená od jejich defektů, ale při nepřipuštění vybudování kultury lidskosti.

V tvrdé variantě — genocidu původních obyvatel s jeho následnou záměnou imigranty a realizace myšlenek „konvergence“ na nové etnické bázi.