„Don’t do anything foolish; you won’t be hurt“, the newspaper reported that the hijacker said, quoting air controllers: „We have more planes. We have other planes“.

"Nedělejte hlouposti, a nic se vám nestane. Máme další letadla. Máme mnoho letadel."

Kdybych byl na místě pilotů, zmínka o dalších letadlech by mě neuklidnila, spíše varovala a přinutila dobře si rozmyslet, jestli přenechám kontrolu nad letadlem skupině maniaků. Protože ta fráze byla "náhodně" zachycena pozemními dispečery a okamžitě se přes televizní štáby rozšířila po celém světě, bylo by logické předpokládat, že jí byl "čtvrtou mocí" přisouzen význam, určený ne v tom okamžiku již mrtvým pilotům, ale někomu jinému. Ale  komu? O tom v článku nebylo napsáno ani slovo.

Pokračoval jsem ve čtení. Autor se nespokojil s už dosaženým dramatickým efektem a pokračoval v tématu pasažérů. Herečka a fotograf se ukázali být toutéž osobou, konkrétně 53 letou vdovou herce Anthony Perkinse, známého z filmu Alfréda Hitchcocka "Psycho". Skutečně, cesty Boží jsou nevyzpytatelné! Další příklad toho, jak si sudba s člověkem zahrává, pokud, samozřejmě, nepředpokládat, že někdo se rodí speciálně pro to, aby odehrál určitou roli a "udělal pohádku bylinou". Pohádku, mimochodem, temnou a špinavou. David Angell, producent televizní komedie "Frasier" se ženou Linn, baletka v důchodu jménem Puopollo, obchodník, specialisté v softwaru a hardwaru: Daniel Levin a Robert Hayes — shluk příjmení, čísel, určitých asociací. Ke konci se pisálek rohodl prásknout dveřmi a dopustil se dvou očividných lapsů: na začátku zjevně chybně uvedl výšku letadla před srážkou s WTC — 900 stop, zatímco úder byl do 90 patra 411 metrů vysoké budovy, to znamená určitě ne níže 1100 stop; potom nesprávně uvedl čas první srážky — místo 8:45 z nějakého důvodu uvedl 8:48.

— Co tedy říkáte, Watsone? — uslyšel jsem chraplavý hlas mého přítele.

— Mnoho podivného, je uvedeno spoustu nepřesných i zjevně chybných údajů, stylem je to odpudivé; já bych takového novináře hned vyhnal z redakce.

— Nespěchejte se závěry, příteli, je to napsáno jedním z nejrespektovanějších a nejprofesionálnějších autorů vlajkové lodi mezinárodní žurnalistiky, stať byla převzata mnohými deníky s milionovými tirážemi po celém světě, se všemi zjevnými chybami. Něco zjevně uniklo vaší pozornosti.

— Možná, Holmesi; přiznám se, nebylo pro mě jednoduché soustředit se na ten text.

— Přečtěte si teď tohle, Watsone. Ze stejného vydání "New York Times" z 13. září. A další článek od stejného autora, Williama Glabersona, vyšel o den dříve.

Pokorně jsem následoval rady mého druha. Nemůžu říct, že by na mě pan Glaberson udělal větší dojem, než jeho kolega Kifner. Podobně zpřeházené uvádění faktů, slabý styl a jazyk, absence argumentace a posloupnosti. Nicméně, snažil jsem se být maximálně vnímavý, aby mi neuniklo nic důležitého. A zdá se, že tentokrát se mi to podařilo. Když jsem dočetl, mlčky jsem zvedl oči k Holmesovi — a on okamžikě postřehl změnu mého rozpoložení.

— Vidím, Watsone, že jste téměř připraven souhlasit se mnou, a to jsem přitom ještě neotevřel skoro nic z dokumentů, které mám k dispozici. Mohl bych vám ukázat spoustu zajímavých materiálů z anglických, francouzských, italských, španělských, německých a ruských novin. Mám mnoho přátel po celém světě, a oni považují za svou povinnost držet mě v kursu ohledně posledních událostí. Svou reputací jsem zjevně zavázán v první řadě svému velkému příbuznému.

— Holmesi, dovolte se zeptat, kdy se vám podařilo dobrat se v této záležitosti pravdy?

— Přiznám se, Watsone, že zpočátku jsem stejně jako vy měl pochybnosti: bylo jasné, že za akcí podobného měřítka stojí mimořádně mocné organizace, disponující mocí, materiálními prostředky, vybavené posledními technologiemi, ale jaké konkrétně? První podezření se u mě vynořilo hned v úterý při shlédnutí přímých přenosů z Manhattanu: obrátil jste pozornost na ten efektní manévr, vykonaný pilotem druhého Boeingu 767, letu UA175 před srážkou s druhou věží? V tom obratu bylo cítit nejen vyšší mistrovství vzdušného esa, zjevně nedosažitelné teroristům, i když měli několik hodin tréninku na trenažéru stroje tohoto typu. Je jasné, že nebylo v silách nováčka provést takový manévr, a poté narazit v rychlosti více než 500 km/h přesně do centra věže široké 60 metrů při rozpětí křídel 47 metrů. To je jasné libovolnému autonadšenci, který se poprvé pokouší ve velké rychlostí projet úzkými vraty. Ale to ještě není to hlavní, Watsone. Byla v tom cítit estetická dokonalost choreografie, ano, ano, právě estetická dokonalost choreografie! Byla cítit ruka zkušeného scénáristy, režiséra i kameramana, kteří věděli dopředu, že jimi snímaný záznam bude posléze stokrát opakován před publikem miliard diváků! A potom ta nekonečná hollywoodská opakování z různých úhlů a pro každý vkus, téměř okamžitě, s panoramatickým efektem, s dramatickými efekty ve formě vylekaného anonymního očitého svědka, ale vždy v nezpomaleném záběru a ne příliš blízko, aby nebylo vidět některé nevhodné detaily. Velmi podivnou se mi zdála absence záchranných vrtulníků: vždyť budovy WTC stály více než hodinu po nárazu než spadly, a za tu dobu bylo možné organizovat operaci záchrany nešťastníků ve vrchních patrech. Je zřejmé, že někdo potřeboval, aby přeživších svědků toho, co se dělo uvnitř, zůstalo co nejméně.

Postupně začaly prosakovat první svědectví o počtu obětí; pravda, ne hned, protože z nejasných příčin byly zpočátku utajeny (a to v zemi, která se uchází o roli šampióna demokracie a svobody slova!), stejně jako spisky pasažérů letadel, což už bylo úplně absurdní. Odkazy na zvýšený takt amerických masmédií ohledně tragédie pro USA neslýchaného rozsahu můžou těžko někoho uspokojit. Všichni dobře vědí, jak yankees zbožňují katastrofy v přímém přenosu, vraždy,  strádání a krev. Kdo jiný než Američané vymysleli válku v přímém přenosu, "televálku" na CNN s použitím ultramoderních zbraní, různých přesných a "chytrých" bomb a raket? A co je přitom zajímavé, Watsone: ve dvou budovách WTC obvykle pracovalo kolem 50 tisíc lidí, nepočítaje návštěvníky; podle očitých svědectví jich po nárazech jen málo opustilo budovy. Podle prvních předběžných odhadů musel být počet obětí desítky tisíc, a co vyšlo vzápětí najevo? Jak s oblibou říkával můj praděd, je velmi těžké najít černou kočku v tmavé místnosti, zvláště když tam není!

— Plně s vámi souhlasím, Holmesi, ta okolnost se mi zdá velmi podezřelou. Za týden bylo nalezeno všeho všudy kolem dvou set těl obětí nebo jejich částí, a identifikováno ne více než 30-40, což je samozřejmě znatelně méně než ty nejoptimističtější původní odhady. Mimochodem, zástupcům tisku i všem ostatním byl zakázán vstup do márnice pro přepočítání ostatků. Podle oficiální verze, "netraumatizovat veřejnost". Nyní žurnalisté vymysleli novou kategorii — zmizelý beze stopy, a jejich počet každý den roste. Jakoby ve WTC pracovali jen bezdomovci, kteří nikde nikomu nechybí.

— Watsone, obraťte prosím pozornost i na konkrétní číslo "zmizelých beze stopy": za deset dní po katastrofě jich bylo "přesně 5422". Po pravdě, přiznám se, že něco podobného jsem  čekal: suma čísel je rovna 13, je jasně viditelná devítka, i ta jedenáctka je přítomna. Fantasmagorie pokračuje!

— Zvláštní! Ale řekněte, Holmesi, kdy vaše podezření přerostlo v jistotu?

— Poté, co vyšlo najevo, že skutečný počet obětí je řádově nižší než odhady, bylo logické předpokládat, že se v budovách nacházelo mnohem méně lidí, než obvykle. Pokud neuvažovat o faktoru šťastné náhody, je možné dojít k závěru, že o připravovaném útoku věděli dopředu. A k tomuto závěru jsem také došel. Zahrnul jsem ho do pracovní verze. V dalším kroku bylo třeba určit možné motivy organizátorů a spolupachatelů. Takové údaje jsem měl k dispozici velmi rychle. Sami Američané bez odkladu ohlásili studování takzvaných prodejů akcií na krátko, to znamená jejich prodej s pozdějším zpětným nákupem při spoléhání na pokles ceny akcií v mezičase — zvláště akcií leteckých společností, které byly poškozené útoky. Analytik brokerské firmy "Teather a Greenwood" Richard Crossley zjistil: takové prodeje, přičemž v masovém měřítku, skutečně proběhly v době bezprostředně před "černým úterkem" a mnohonásobně převyšovaly normální objem prodejů na krátko. Dnes se k vyšetřování připojilo americké Cetrum pro cenné papíry (SEC), kompetentní finanční orgány Japonska, Německa, Francie, Švýcarska a Itálie. Pokud budou závěry Crossleyho oficiálně potvrzeny, nijak mne to neudiví. S ohledem na kolosální globální politické zájmy na tom zainteresované k tomu ale také nemusí dojít. Příliš mocné síly jsou zainteresovány v tom, aby pravdu o tragédii zaměnil ve vědomí lidí oficiální mýtus. Pro nás představuje zvláštní zájem už ten fakt, že hlavním nájemcem kanceláří WTC byla firma Morgan Stanley, která obývala celkem okolo 30 pater ve dvou budovách. Její spojení s internacionálou jsou obecně známé: firma J. Morgana financovala ještě Trockého s celou jeho bandou teroristů v období jejich přípravy na revoluci roku 1917 v Rusku.