Svět se po 11. září skutečně stal jiným. Pokud bych na ten text narazil před "černým úterkem", nejspíše bych s ním neztrácel čas, ale dnes, o 13 dní později, jsem za těmi slovy cítil nějakou mně neznámou sílu a přesvědčení o správnosti té věci, jejíž podstatu se autoři toho textu pokoušeli postihnout. I když jsem nechápal všechny detaily, bylo mi jasné to hlavní a celek, jež se nikdy slovy předat nedá.
Jeden odstavec ve čtvrté kapitole byl, zjevně Holmesem, podtrhnut:
"Vcházeje do světa, zrozeného různou vloženou matricí, z jí objímající matrice vyššího řádu, je dostatečné prohlásit všechny své protivníky neexistujícími, bezmocnými nebo nějak jinak přeměněnými; prohlásit sebe neviditelným a všemocným (nesmrtelným a nezničitelným ve světě, jehož matérie naplňuje vloženou matrici) Poté mizí nutnost ve všech teatrálních efektech se střelbou, boji, zmizeními po telefonních kabelech a tragickou nemožností skrýt se před pronásledovateli rozplynutím ve vzduchu; nebo nechat je o samotě se sny, navanutými jejich „matricí“, jsa skryt po mobilním telefonním spojení. Všechny tyto omračující efekty pro publikum nejsou při skutečném vcházení do procesu pokud ne z nadřazené matrice, tak alespoň z alternativní matrice stejné hierarchické úrovně, vůbec potřebné; je také těžké představit si ji jako zábavu s cílem hledání nějakých požitků."
Smutně jsem hádal, že ten odstavec měl nějaký vztah k událostem 11.září, i k záhadě "pikniků", tím spíše, že právě na něj můj přítel obrátil pozornost, ačkoliv sám zatím nic konkrétního k tématu říct nemohl. Zároveň ale u mně text vyvolával údiv ve vztahu k Holmesovi.
— Pokud ho Holmes četl, proč se se mnou o tématu nikdy nebavil? Chtěl, abys se s tím vypořádal na vlastní pěst? Nebyl vhodný čas na debaty o takových věcech? Nebo má sám Holmes problém s pochopením toho odstavce, a jednoduše neví, co a jak o tom říct?
Čím hlouběji jsem pronikal do obsahu textu, tím více jsem chápal, že mám co do činění s nějakým novým filosofickým systémem, vypracovaným v Rusku skupinou, nazývající sebe samu Vnitřním prediktorem SSSR. Samotné slovo "prediktor" bylo pochopitelné na obvyklé úrovni: "prediktor" - předvídající, ale najednou jsem si vzpomněl na jednoho spolužáka, který použil sousloví "prediktor-korektor" v souvislosti s nějakou zkouškou, když odmítl jít na studentský večírek kvůli nutnosti připravit se. Vzpomínky na toho spolužáka mně přivedly k matematickému žurnálu, ve kterém jsem našel popis jedné z metod číslicové matematiky pod názvem "prediktor-korektor", v kterém: "Postupnými přiblíženími se hledá řešení úkolu; při tom algoritmus metody představuje cyklus, ve kterém se opakují dva kroky: první - prognóza řešení a druhý - prověrka prognózy na splnění požadavku přesnosti řešení. Algoritmus končí v případě, pokud prognóza uspokojuje požadavek na řešení s požadovanou přesností."
Uvědomil jsem si, že jsem se poprvé setkal s nějakým novým pojmovým a terminologickým aparátem, na jehož základě mohou být málo přístupné oblasti vědění představeny čtenáři dostatečně jasně a v kompaktní formě. Například, kurz psychologie dostupný na Západě jen úzkým specialistům, byl v textu vyložen prakticky na jedné straně. Zdálo se mi to natolik důležité, že jsem se rozhodl ten fragment uchovat pro sebe , kdyby jen proto, abych mohl později pochopit obrázek s opicí na třetím "pikniku":
"Psychika každého člověka je mnohokomponentní informační systém. Přesněji, psychika je informačně-metrický systém, protože psychika je především algoritmika, a algoritmika je posloupnost kroků přeměny informace, což je nemožné bez matric různého druhu, vlastních algoritmice — transformátorů měr, které představují svého druhu „částečné kopie“ z objektivní všeobjímající míry-matrice – Vyššího předurčení Bytí.
Psychika rodí chování člověka na základě toho, co je v počítačové činnosti přijato nazývat informačním zabezpečením.Informační zabezpečení chování člověka je různorodé a zahrnuje:
• instinkty biologického druhu „Homo Sapiens“;
• návyky, přejaté z kultury společnosti ve formě hotové k použití a aplikované z větší části (jako i instinktivní programy) automaticky v situacích – podnětech (spouštěčích);
• plody vlastních intelektuálních úsilí jedince;
• intuici, která také není stejnorodá, a zahrnuje:
→ výsledky autonomní (izolované od prostředí) práce podvědomých (nevědomých) úrovní psychiky samotného jedince;
→ duchovní vliv (vliv biopolí) kolektivní psychiky na jeho psychiku, za jejíž podpory (v jejímž rámci) se jedinec účastní duchovního světa;
→ vnější navádění a posedlost, jako výsledek vlivu biopolí na jedince ze strany druhých subjektů jak vtělených, tak i nehmotných (duchů);
→ bezprostřední vedení Shora.
Informační zabezpečení chování, vyvěrající z vyjmenovaných různorodých komponent, se ne za všech životních okolností bezkonfliktně sčítá s informačním zabezpečením chování, vyvěrajícím z jiných komponent. V závislosti na tom, čemu jedinec dá přednost (čímž dovoluje té či oné algoritmice realizovat se v jeho chování jak v hmotném, tak i v duchovním světě), se skládá sTroj (typ) jeho psychiky, dokonce i když si jedinec neuvědomuje, co to je. V důsledku nejednoznačnosti dání přednosti při řešení konfliktů mezi různorodými komponenty informačního zabezpečení chování v psychice každého, se ve společnosti pozoruje více či méně jasně vyjádřená tendence k polarizaci:
• na jednom pólu jsou ti, kteří nevědomě (podvědomě) usilují z větší části vše podřídit uspokojování svých instinktivních potřeb;
• na druhém pólu ti, kteří více či méně vědomě usilují přivést vše k souladu s Božím zámyslem a žít v rámci (v mantinelech) Božího vedení.
První skupina jsou nositelé živočišného typu sTroje psychiky a ve své podstatě představují mluvící, člověku podobné opice, více či méně vytrénované vlivem kulturního prostředí civilizace. Druzí se nacházejí na různých stádiích cesty k tomu, aby se nevratně stali Lidmi – nositeli lidského typu sTroje psychiky.
Mezi těmito dvěma póly společnosti jsou rozmístěni (v matematickém smyslu statistického rozdělení) všichni ostatní: bioroboti-zombie různého druhu – ti, kdo zavrhují svobodu svého rozumu při stavění a řešení úloh (cílů), a také zavrhují intuici, podřizujíc svou vůli vnějším faktorům.
Mezi bioroboty je jeden specifický oddíl – démonické osobnosti – ti, kdo se neodklání od rozumu a intuice, ale zavrhují přitom vedení Shora a přežívají v omámení svévolí jak svou vlastní, tak i něčí z řad okolních vtělených (ve hmotě) nebo nevtělených (majících formu polí) bytostí.
Ale při důkladnějším zkoumání všechny zombie, včetně démonických osobností, jsou stejným způsobem nositeli živočišného typu stroje psychiky, jejichž instinkty jsou zakovány v okovy norem kultury nebo vystupují (jak v přímém, tak i ve zvráceném smyslu) pod různými maskami obálek formálních novinek v kultuře hedónizmu, podřizujíc všechny komponenty psychiky cíli získání požitků ze všeho i všech."
Vzpomněl jsem si na sobotní Holmesovy úvahy o "hominidech", kdy jsme se pokoušeli vyjasnit motivy zločinů v New-Yorku a Washingtonu.
— A možná to nečetl, nebo má kromě textu o filmu Matrix ještě nějaké další materiály na téma psychiatrie?
Najednou jsem si položil otázku, které jsem si nebyl vědom, když jsem získával medicínské vzdělání a zabýval se lékařskou praxí: Proč na Západě je psychiatrie odvětví medicíny, a ne odvětví obecné psychologie? Ne snad proto, že psychologie je neadekvátní, v důsledku čehož psychiatrie může garantovaně jen izolovat pacienty od společnosti, ale zdaleka ne vždy jim pomoci? Z toho samého důvodu se psychologové brání dostat se do oblasti psychiatrie, a dávají přednost tomu rozvíjet oblast pseudovědecké literatury? A při setkání s ní vzniká v psychice důvěřivých obyvatel na prázdném místě "oidipův komplex", "latentní homosexualita" a mnoho dalších společensky nebezpečných scénářů chování osobnosti.