Ve skutečnosti tato předpověď byla projevem činnosti jednoho z žreců Rusi původní, který měl lidský typ psychiky. Historická epizoda, jejíž součástí je předpověď volchva Olegovi – je ten případ, kdy je v malém vyjádřeno velké – máme li používat terminologii hermetistů.

Oleg dostal přezdívku «věštecký» ne bez příčiny, tedy on skutečně něco v budoucnosti viděl, ale byl – DÉMONICKÝM prorokem. Právě v důsledku svého démonismu nepřijal věštbu volchva jako varování, vysmál se mu, ale přesto se z pověry rozhodl přijmout opatření s cílem zajistit, aby zabránil vyplnění věštby místo toho, aby přehodnotil své minulé činy i záměry do budoucna a změnil sebe sama.

Právě v důsledku toho se nemohl vymanit z algoritmiky sebezničení, v níž žil a na což mu otevřeně ukázal volchv, následkem čehož se věštba ve vztahu osobně k němu automaticky splnila. Další démon – V.S.Vysockij také nepochopil tento algoritmus a jeho morálně-etickou podmíněnost, a proto překroutil i puškinský příběh, když zesměšnil jak Olega, tak i volchva v jedné ze svých písní. Ale i v kruzích démonické "elity" sovětské ustrnulé společnosti svou písní aktivoval algoritmus její sebedestrukce a energicky jej popohnal, za což mu lze obecně poděkovat.

Ale pro pochopení neosobního aspektu této předpovědi - programu dalšího rozvoje Ruska - musíme připomenout, že v alegorii davo-"elitářské" kultury je vláda přirovnávána k jezdci, a zbytek společnosti – ke koni. Vzhledem k tomu, že se nejedná o vládu obecně, ale o vládu "elit", pak v tomto systému metafor je "elita" - jezdcem a zbytek národního davu - koněm. Právě tento smysl mají všechny jezdecké sochy panovníků na celém světě

[62]

.

V souladu s tím ne

v osobním měřítku

(v něm se předpověď žrece již dávno vyplnila

),

ale

v měřítku historie společnosti předpověď

Olegovi

může být vyjádřena

ne v jinotajích

,

ale

přímo takto:

Oleg

,

"

elita" na Rusi

,

jejíž vládu zpočátku ustavil, přijme smrt od

davu

,

nad kterým

zkouší

vládnout

.

A reálné vyplnění proroctví ve vztahu k Olegovi osobně odhalilo některá zamlčení volchva, která lze vyjádřit takto: D

av

také

ode

jde do

historického

zapomnění (kůň, který odžil jemu dáno

,

pošel, když

byl

Oleg

ještě zdráv

)

,

ale

"

elitu" nez

abije

dav

jako takový, ale

nějaké

jedovaté

«hádě».

U této posledně uvedené okolnosti je

také třeba ozřejmit její symboliku

: Had, požírající svůj ocas, je

jeden z

hlavních symbolů

zednářství. V analyzovaném případě se plazí z intelektuálně mrtvé hlavy davu, tedy z téže „elity“,

která aspiruje na to, aby byla hlavou národa v davo-„elitářské“ kultuře.

A toto

židozednářské

«hádě»

v běhu historie již nejednou

pokousalo

rosSionskou

"

elitu".

Pokud se nebudeme zabývat zákulisím předhistorie

potíží

počátku

17

. století

,

a vezmeme do úvahy

pouze poslední dvě

století

, pak:

•  Polovina aktivních děkabristů byli svobodní zednáři - zástupci samolibě-arogantní vládnoucí "elity".

•  "Elitářsko" – zednářské spiknutí uvrhlo Ruskou říši do první světové války 20. století, v jejímž průběhu sabotáž zednářské "elity" vytvořila předpoklady pro purimsko-únorový státní převrat v roce 1917.

•  Všichni (až na jednoho) členové Prozatímní vlády v prvním složení, kteří v důsledku tohoto převratu přišli k vládě, byli zednáři.

•  Bylo tam ale spiknutí ve spiknutí, v jehož důsledku byl buržoazně-zednářský režim nahrazen marxisticko-zednářským, ztělesňujícím architekturu struktury systému zednářských lóžích ve struktuře stranicky-státního aparátu moci v SSSR.

•  SSSR se rozpadl za součinnosti zednářské a sjednocené přidružené (na základě společné morálky a chápání světa) „elity“ sovětské společnosti.

Není toto důkaz, že židozednářské «hádě» se kousá do vlastního ocasu?

A pokud analyzujeme proroctví volchva "věšteckému" Olegovi z pozice davo-„elitární“ kultury, budoucnost je temná - «národ hyne», o čemž ve dne v noci dnes křičí všechny prostředky masové informace, jak řekl V.O.Ključevský "Červi v těle národa: národ hubne - paraziti mají strach."

Ale lidé – to není vulgární dav+"elita" (podle organizace své kolektivní psychiky, "elita" je také dav, ale lépe vykrmený, než ostatní lidé).

Volchv, který vydal předpověď "věšteckému" Olegovi, tímtéž uvedl do chodu algoritmus sociálního rozvoje Rusi – komplexní s ohledem na tuto předpověď, která byla vydána osobně Olegovi "věšteckému" jako jednomu z vůdců a zakladatelů "elity", nárokující si svou exkluzivní vládu nad společnosti. A tento algoritmus, lokalizovaný v základech civilizace Rusi původní měl a má podporu Shora v globálním algoritmu rozvoje současné lidské civilizace.

Za prvé, na samém počátku krize Rusi původní byl národům jiné oblasti Země odhalen Korán, jehož sociologie je identická s principy organizace samosprávy společnosti v Ruské mnohonárodnostní civilizaci

[63]

.

Za druhé, již v průběhu krize Rusi některé národy, kterým bylo předurčeno v budoucí historii vstoupit do jejího složení, přijaly islám

[64]

, následkem čehož se Korán stal součástí kultury Ruské mnohonárodnostní civilizace.

Mimo to také – a to je důležité - v průběhu celé historie překonávání krize Rusi její žreci (ne jako třída "duchovních", ale jako osobnosti), žili mezi lidem, nedegenerovali do

šarlatánství

, byli dál aktivní, konceptuálně gramotní a pracovali na algoritmu

transformace

Rusi původní

do budoucí mnohonárodnostní Rusi globální

.

Jejich

životní

postoj

vyjádřil

A.S.

Puškin

slovy

«Písně o „věšteckém“ Olegovi»,

což je v podstatě

"P

íseň

-

narážka na Svatoruské žrečestvo

"

:

Chápeme-li, co to je konceptuální moc, můžeme vidět, že o přiznání této skutečnosti je svědectví i v "elitární" kultuře Ruského Impéria. Jeden z aforismů historika V.O.Ključevského - konec 19 století - zní: "V Rusku je centrum na periferii.": tedy de jure hlavní město je v některých případech méně mocné, než obyčejný člověk z periferie

[66]

. Tato poznámka – o zachování na Rusi v národě konceptuální moci, je o více než tisíc let starší, než předpověď Olegovi „věšteckému".

Ve dvacátém století se to projevilo v objevení se bolševismu a konceptuální moci J.V.Stalina, stejně jako mnohých obyčejných a bezpartijních bolševiků. A samotný fakt, že čtete tento text v ruštině a Koncepce společenské bezpečnosti jako celek je vyjádřena současným ruským jazykem, je tohoto další potvrzení.

Ale v současné době i v perspektivě je dynamika vztahu úmrtnost / porodnost a statistika průměrné délky života v procesu proměny ruské mnohonárodnostní regionální civilizace určována subjektivně - rozumným postojem lidí 1) k životu společnosti, a 2) k rozhodnutí věnovat své úsilí s Božím vedením, jak svým osobním problémům, tak i problémům Ruska a lidstva jako celku.